http://old.hrad.cz/president/Havel/speeches/index_uk.html

Novoroční projev prezidenta republiky Václava Havla

Český rozhlas, Česká televize,

1. ledna 2003

New Year's Address by Václav Havel, President of the Czech Republic

Czech Television, Czech Radio,

January 1, 2003

Milí spoluobčané,

Dear fellow citizens, ladies and gentlemen, friends,

dnes uplynulo deset let od okamžiku, kdy vznikla Česká republika jako samostatný stát.

Today marks the tenth anniversary of the birth of the Czech Republic as an independent state.

Co jejímu vzniku předcházelo?

What preceded these events?

V podstatě tři roky velkého revolučního kvasu, kdy se měnil celý právní systém a obnovovala demokracie, kdy ožívaly všechny po desítiletí potlačované svobody, kdy ohromné státní vlastnictví masivně přecházelo do privátních rukou, kdy se téměř ze dne na den objevovaly celé skupiny nových politiků, rodily se nové politické strany, probouzel se opět spolkový život a kdy jsme se - jako politici vesměs začátečníci - narychlo seznamovali s velikostí problémů, které dřímaly pod povrchem předchozích poměrů a jejichž hloubku předtím málokdo z nás dokázal přesně odhadnout.

Three years of political turmoil, when the entire legal system was changed and democracy restored, when freedoms suppressed for decades were being revived, when immense state-owned resources were shifting en masse to private hands, when whole groups of new politicians were emerging overnight, and with them new parties, when civic society was slowly reawakening. In these years, we--a group composed mostly of political beginners--were hastily acknowledging the size of the problems that lay underneath the surface of the previous regime. Only a few of us entered the fray capable of estimating their depth well.

Jako velké téma té doby před námi vyvstala i otázka česko-slovenského soužití, tedy otázka, kterou federalizovaná totalita neřešila, ale naopak obratně zakrývala. Nemá smysl si zapírat, že mnozí z nás, Čechů, tím byli trochu zaskočeni, protože po celé generace vyrůstali v podvědomém pocitu, že každá důraznější řeč o slovenské národní svébytnosti v sobě skrývá cosi podezřelého a nebezpečného.

One of the great issues that stood before us was the question of Czecho-Slovak coexistence, a question that the federalized totalitarian state skillfully hid, but did not solve. We cannot deny that many Czechs were a little taken aback by this issue, since for generations we had been growing up with the unconscious feeling that any assertive talk about Slovak national identity was somehow suspect and dangerous.

Problém česko-slovenského soužití jsme se tehdy pokoušeli horečně a občas možná i naivně či neobratně řešit, přičemž jsme zřejmě všichni podléhali iluzi, že jde o čistě technický úkol, to jest lepší přerozdělení kompetencí.

We were frantically--and sometimes perhaps naively and clumsily--trying to solve the problem of Czecho-Slovak coexistence, and at the same time we succumbed to the illusion that it was a purely technical matter, one of a better division of authority.

Celá tehdejší nekonečná série dohadování vyústila nakonec v rozdělení státu. Mělo ohromnou přednost: proběhlo klidně, bez násilí, bez větších konfliktů a bez výraznějších nedořešených důsledků. Což sklidilo obecný respekt, protože tak tomu většinou nebývá. Mělo ale jednu vadu: o tak veledůležité věci, jako je zánik státu a vznik dvou jiných států, nerozhodli občané v lidovém hlasování, jak by se v demokratických poměrech slušelo, ale uskutečnila se opravdu převážně technicky, téměř jako by šlo jen o nějakou účetní operaci. Snad právě proto byl konec Československa provázen určitou pachutí a podivnými rozpaky. ®ádná významnější část občanů tehdy proti rozdělení státu neprotestovala, ale žádná významnější část ho také neoslavovala. Jako by k tomu prostě nebylo co dodat a jako by si veřejnost víceméně oddechla, že to nekonečné a traumatizující dohadování je konečně za námi.

That era's seemingly endless negotiations finally led to the division of Czechoslovakia. It had one great advantage: it proceeded calmly, without violence, major conflicts, or significant unsolved issues. This unusually positive split brought us worldwide respect. But it also had one disadvantage: a matter of such importance as the division of a country into two new ones was not decided by the citizens in a referendum, as would be appropriate in a democratic society. Rather, it was mostly treated as a technical matter, almost as if it were an accounting operation. Perhaps for this reason, the end of Czechoslovakia was accompanied by an unpleasant aftertaste and awkward feelings. No significant part of the citizenry protested the division then, but no significant part celebrated it either. It was as if there was nothing to say, as if the public had more or less breathed a sigh of relief at the endless, traumatizing bargaining finally being behind us.

To všechno je už dávno pryč, patří to do historie, a mně se s odstupem času stále víc zdá, že a» už se to tehdy stalo jakkoli divně, je dobře, že se to stalo. Většina národů musí zřejmě aspoň na chvíli zakusit plnou vlastní státnost, aby pak mohla dobře spolupracovat s jinými. Češi a Slováci jsou si dnes možná bližší, než kdy dosud, není mezi nimi žádná vzájemná trpkost, spojují je společné cíle: účastnit se naplno světových i evropských integračních procesů a ve vlastním zájmu se postupně zříkat něčeho ze suverenity vlastního státu ve prospěch svého rostoucího vlivu na život celků daleko větších a mocnějších. ®ijeme ve veskrze propojeném světě a držíme se - Češi a Slováci - za ruce při svém pohybu po tomto novém terénu. A to je samozřejmě nejdůležitější.

All that is now long-gone--is history--and after all this time, I cannot help but feel that no matter how queerly it happened then, it is a good thing that it happened. Evidently, most peoples must taste full statehood for at least a while in order to learn to cooperate with others. Czechs and Slovaks may be closer today than ever before. There is no animosity, and they are united in their goals: to fully participate in the European and global integration processes and, in their own interest, to gradually forsake some of their countries' sovereignty in favor of increasing influence in the life of communities vastly larger and more powerful than countries are. We live in an interconnected world, and we--Czechs and Slovaks--walk hand in hand in it. And that, of course, is what is most important.

Bude asi na místě, když dnes znovu připomenu, co dobrého se za těch deset let od vzniku České republiky stalo. Tím spíš, že většina z nás si to už ani neuvědomuje.

I think it will be appropriate for me today to recall the positive things that have happened during the ten years since the emergence of the Czech Republic--especially since most of us no longer even notice them.

Především: svět v nás už dávno nevidí jen nějaký zbytek zrušeného státu, jehož existenci či smysl je dost těžké pochopit. Naopak: jsme dnes důvěryhodnou a respektovanou evropskou demokracií, kam cizí politici, podnikatelé, umělci a turisté rádi jezdí, která je členem mnoha důležitých mezinárodních organizací a vyznačuje se značnou vnitřní stabilitou i tvůrčím potenciálem svých občanů.

First and foremost: the world has long ceased to see us as a left-over of some divided country, whose existence or purpose is hard to understand. On the contrary: today, we are a trustworthy and respected European democracy that attracts foreign politicians, businessmen, artists, and tourists alike, engages as a member in many important international organizations, and boasts stability in its politics and creative potential in its citizens.

Jsme navíc státem pevně bezpečnostně zakotveným, vlastně nejpevněji a nejlépe za celou dlouhou dobu historie české státnosti. Mluvím o našem členství v Severoatlantické alianci. Naše armáda, hlavně dík svým zahraničním misím a dovednosti některých svých jednotek, má přitom mezi spojenci velmi dobré jméno.

We are also very well-secured. In fact, we are better- secured than we have been in the entire long history of Czech statehood. I am referring, of course, to our membership in the North Atlantic Treaty Organization. Meanwhile our army, thanks to its foreign missions and the skillfulness of certain of its units, has a very good name among our allies.

Zvykli jsme si na nově nabyté svobody a plně jich využíváme, upevňujeme demokratický politický řád a rozvíjíme naši mladou tržní ekonomiku. Tu úspěšněji, tu méně úspěšně se pokoušíme zápasit se všemi nedobrými průvodními jevy naší transformace, od organizovaného zločinu, korupce či občasných projevů netolerance k lidem jiného etnického původu až k velké hospodářské kriminalitě jako té horší odpovědi na pokušení, jimiž byla privatizace provázena.

We have become used to newly-won freedoms and are using them to the fullest; we are strengthening the democratic order and developing our young market economy. Sometimes with more success and sometimes with less, we are trying to fight all the side effects of our transformation, from organized crime to corruption to episodic intolerance toward ethnic minorities…to rampant white-collar crime, a common ill response to the temptation inherent in Czech privatization.

Co je ale podstatné: dorůstají nové generace, generace lidí, kteří nabývali rozum už ve svobodě, a nejsou tudíž zdeformováni životem v komunismu, lidí, kteří nové poměry přijímají už jako samozřejmost. Bylo by skvělé, kdyby jejich vstup do různých oblastí veřejného života vedl k tomu, že se budeme stále věcněji, důkladněji a bez předsudků zabývat vlastní minulostí, bez jejíž otevřené reflexe nemůžeme být dobře sami sebou, a že se budeme stále úspěšněji rozcházet s mnoha nedobrými následky zhoubného díla, jež předchozí režim napáchal v našich duších.

The most important thing, however, is that new generations are maturing, generations of people who grew up free and are not deformed by life under communist rule. These are the first Czechs of our times who inherently consider freedom normal and natural. It would be great if the breaking through of these people into various parts of public life leads to our society more factually, thoroughly and impartially examining its past, without whose reflection we cannot be ourselves. I also hope it will lead to our successfully parting with many ill consequences of the work of destruction the communist regime wreaked upon our souls.

Vážení přátelé,

rok, který včera skončil, nám asi nesplyne nerozlišitelně s těmi, které mu předcházely, protože nám přinesl několik důležitých změn a událostí, na něž nelze zapomenout a z nichž je opět třeba vyvodit či získat to nejlepší, co z nich vyvodit či získat lze.

The year that ended yesterday will most likely not be just one more year for us, because it has brought us several unforgettable changes and events, out of which we should deduce and gain as much as we can.

Byl to především rok několikerých voleb. Můžeme si stýskat nad malou účastí voličů i nad lecčíms jiným, ale jedno popřít nemůžeme: tyto volby ukázaly, že vedle těch, pro něž je politika především účelovým manévrováním ve sféře moci a moc sama jen kořistí k rozdělení, mohou v ní působit i lidé otevření, ochotní naslouchat jiným, zkrátka ti, kteří vracejí správě věcí veřejných její nejvlastnější smysl. A to nám dává novou naději.

It was a year of several elections. We can complain at the small number of voters and other problems, but we cannot deny one thing: these elections have shown that politics need not be the domain solely of people for whom it is primarily about single-mindedly maneuvering in the sphere of power, and power itself but loot to apportion. There is also room in politics for people who are open, willing to listen to others, those who understand and prove the forgotten truth that public administration is about the public. And this gives us new hope.

Uplynulý rok byl zároveň rokem, kdy se spojenecká aliance, jejíž jsme členy, sešla na svém vrcholném zasedání poprvé za bývalou železnou oponou právě u nás, v Praze. Toto zasedání bylo, jak víte, velmi úspěšné a mělo téměř převratný význam: rozhodlo o dalších důležitých krocích k proměně Aliance v organizaci schopnou čelit zcela novému spektru hrozeb a připravenou obepínat celou Evropu, nikoli přijímat jen některé. Zároveň toto zasedání jasně připomnělo, že úkolem Aliance není sloužit především politikům, generálům a výrobcům zbraní, ale naopak chránit všechny občany a sloužit obecné bezpečnosti, míru a lidským svobodám. Nemusím zajisté zdůrazňovat, jak se toto vše - by» možná zvolna a nepřímo - obrátí v náš prospěch: vždy» jsme dodali Praze opět autoritu města, v němž se píše historie!

Last year was also a year during which NATO, of which we are a member, met for the first time behind the former Iron Curtain--here in Prague. This Summit was, as you know, very successful and of almost ground-breaking importance: it decided on further important steps in the Alliance's transformation into an organization capable of facing a whole new set of threats and prepared to include all of Europe, not only certain of its countries. The Summit also clearly reminded us that the Alliance's goals are not to serve politicians, generals and arms producers, but to protect all citizens and serve the purpose of general security, peace, and personal freedom. I hope I do not have to remind you that all of this will turn to our benefit, even though it may do so slowly and indirectly: we have once again instilled Prague with the authority due any city where history is written!

Neméně důležitá věc se loni stala krátce po tomto zasedání: naše mnohaleté úsilí bylo korunováno úspěchem a my jsme byli - spolu s devíti dalšími evropskými zeměmi - přizváni do Evropské unie. Dík tomu máme šanci přímo se podílet na historicky prvním pokusu Evropy založit svůj vnitřní pořádek na principu vzájemné rovnosti, společného sdílení demokratických hodnot a respektu k vůli všech svých součástí. Evropská unie nejsou samozřejmě jen solidární dotace bohatších chudším, i když i to má svůj význam: bezpočtukrát jsem se o tom přesvědčil, když jsem měl možnost všímat si dynamického rozvoje zemí, které v době svého přijetí také nebyly nejbohatší. Evropská unie je ale především velkorysým projektem mírového soužití na našem kontinentě a jeho mírového soužití s jinými částmi světa, tedy projektem, který by měl definitivně ukončit dvoutisíciletou éru válek, konfliktů, vytváření zájmových sfér, zbabělých kompromisů se zlem a bojů o nadvládu mocnějších nad slabšími, včetně Evropy nad světem. Pevně věřím, že referendum o našem přijetí se bude v tomto roce těšit velkému zájmu občanů, kteří si uvědomí dosah svého rozhodnutí.

Another, no less important thing happened last year not long after the Summit: our long efforts were crowned with success and we were--together with nine other European countries--invited into the European Union. This will give us a chance to participate in the historic first attempt of Europe to base its order on the principles of equality, sharing of democratic values, and respect for the wishes of all of its parts. The European Union is not just about subsidies provided out of solidarity by the rich to the poor, even though this is important too: I was personally convinced of the importance of this aspect when I had the opportunity to observe the dynamic development of countries that were far from rich at the time of their accession. The European Union is a broad-minded project for our continent's nations to peacefully coexist among themselves and with other parts of the world. It should finally end a two-thousand-year era of wars, conflicts, spheres of influence, cowardly compromises with evil and struggles for the dominance of the strong over the weak, including that of Europe over the rest of the world. I hope that this year's referendum on our EU membership will meet with great interest among citizens, and that they will realize the reach of their decision.

Uplynulý rok nám přinesl ovšem i jednu velikou, dosud nám v tomto rozsahu téměř neznámou zkoušku: povodně. Velké uznání a dík patří všem, kteří zachraňovali lidské životy a majetek lidí, jakož i všem, kteří pomáhali odstraňovat ničivé následky povodní a kteří na tuto pomoc přispívali. Spousta z nás ztratila mnoho, včetně po léta budovaných domovů, mnoho ztratila i společnost jako celek poničenými památkami či archivy. Ale zároveň se ukázalo něco nesmírně důležitého: když jde do tuhého, umíme tvořivě a pohotově spolupracovat a jsme schopni velké solidarity. Není tedy pravda, že žijeme v jakémsi eldorádu sobců. Ve společnosti je silná vůle k dobrým činům. Jde jen o to uvolňovat ji i tehdy, kdy nestojíme tváří v tvář katastrofě, a systematicky vytvářet klima, které jí bude přát.

The past year also brought us one large test: floods. I would like to thank all who were out there saving human lives and property, those who helped to remedy the devastating effects of the floods, and those who sponsored these activities. Many of us lost everything, including homes built over many years; society lost many historical buildings and archives. The floods have also shown something else: in tough times, we can creatively and readily cooperate and are capable of great solidarity. Thus we can be sure: our country is no El Dorado for the selfish--our society is full of drive for acts of good will. The only complications lie in helping to release this pent- up drive even in times when we are not standing face to face with catastrophe, and systematically creating a friendly climate for it--one that is charitable towards the charitable.

Ale nejen to: podobně jako povodně v roce 1997, jsou i ty loňské významnou a svým způsobem varovnou zkušeností pro všechny, kdo pečují o naši krajinu, o lesní a vodní hospodářství, o urbanistickou podobu lidského osídlení, jakož i pro politiky, samosprávu a podniky, kteří by jim měli vytvářet nejrozumnější podmínky k práci, i za cenu, že by dlouhodobému zájmu museli obětovat leccos ze zájmu okamžitého. Nejnovější vědecké poznatky a technické možnosti bychom měli pokorně skloubit s praktickými zkušenostmi našich předků, kteří si je po tisíciletí předávali a kteří se možná méně trápili otázkou, proč je něco lepší tak či onak, ale o to víc respektovali to, co se prostě jako lepší osvědčilo. Bylo by prostě velmi dobré, kdyby nám tyto povodně pomohly lépe chápat, že nejsme pány světa, kosmu, zeměkoule a přírody, ale jen jejich součástmi, které by měly dobře vážit, kde jsou hranice jejich zásahů do toho, co je obklopuje a bez čeho by nemohly vůbec být, totiž kde se služba krátkodobému a spočitatelnému prospěchu proměňuje v dlouhodobou a někdy i nenapravitelnou zkázu, jejíž neblahé důsledky už nikdy nikdo nespočítá.

Similarly to the floods in 1997, last year's disaster is a significant warning for all who manage our natural landscape, forests, waters, and the landscapes of our towns and cities, as well as for politicians, public authorities, and companies, who all should create the best conditions for these people's work, even if that means sacrificing some short-term gain to long-term interests. We should humbly meld the latest scientific developments and technological possibilities with the practical experience of our predecessors, who handed such experience from generation to generation for thousands of years. They perhaps spent less time contemplating why one thing is better than another, but all the more simply respected whatever was proven as being better. It would be good if the floods helped us to understand that we are not the masters of the world, the universe, our planet and nature, but are only a part of them. We should carefully contemplate: where are the boundaries of our interventions into our surroundings, without which we could not exist? When does short-term and calculable profit become long-term and sometimes irrecoverable damage, whose effects can not be calculated?

Milí spoluobčané,

když jsem hovořil o rozdělení Československa jako o technické operaci, nabízela se otázka po tom, o čem tehdy bylo tak málo řeči: totiž po ideji našeho státu.

When I spoke of the division of Czechoslovakia as a technical operation, a question so little spoken of in those times struck my mind: upon what ideas does the Czech state rest?

Nejsem si jist, zda Česká republika má nějakou svou zvláštní ideu, kterou lze jen tak říct nebo dokonce vyhlásit. Jsem si však jist, že mnoho velkých mužů a žen naší historie různým způsobem formulovalo soubor moudrých principů vzájemného soužití, k nimž je dobré se vždy znovu vracet, které je třeba si připomínat, rozvíjet, šířit či promítat do svých životů a do své práce. K těmto principům patří odpovědnost nejen za sebe a k sobě, ale i za své spoluobčany a k nim, nejen za svou obec či stát a k nim, ale i za širší lidská společenství a k těmto společenstvím. Česká otázka je otázkou lidskou, říkával Masaryk. Myslím, že nemusíme mluvit v každé větě o národu či národních zájmech, ale o to víc bychom se měli zabývat svými bližními, a» už v naší ulici či kdesi na druhém konci světa. Ano, našim národním zájmům vskutku asi nejlépe posloužíme, když se prostě budeme dobře chovat k sobě navzájem, k zemi, kterou obýváme, jakož i k jiným národům, a když budeme nepředpojatě přemýšlet o lidské historii, lidském údělu i lidském poslání na tomto světě. Kéž by tedy pokora, zájem o druhé, lidská odpovědnost, smysl pro spravedlnost a solidarita byly tím, co lze nazvat ideou českého státu!

I am not certain whether the Czech Republic has its own special, fundamental ideas that could be named, let alone proclaimed. But I am certain that many great men and women of our history formulated a set of wise principles of coexistence to which we should always return, which should be remembered, built upon, propagated and reflected into our lives and our work. These principles include responsibility not only for oneself and to oneself, but also for and to one's fellow citizens, not only for and to a community or country, but also for and to the broader human society. "The Czech issue is the human issue," said the first President of Czechoslovakia, T. G. Masaryk. I thus think that we do not have to use the words nation, or national interest in every sentence, but that we should concentrate instead on our neighbors, be they on our street or on the other side of the world. Yes, I am indeed saying that we will serve our national interests best if we simply treat each other well, treat the country we live in well, treat other nations well, and think of human history, human fate and our human mission in this world without prejudices. May humility, interest in others, responsibility for mankind, and a sense of justice and solidarity be that which can be called ideas underlying the Czech state!

Dámy a pánové,

demokratický vývoj v naší zemi je nezvratný. To ale neznamená, že naše úkoly končí. Znovu a znovu je třeba si připomínat, že demokracie nespočívá jen v určité struktuře institucí, ale též v duchu, lidském obsahu, smyslu a ideálech, jimž má tato struktura sloužit. V našem případě to mimo jiné znamená, že je třeba znovu a znovu stavět hráze bezohlednosti skryté za praporem tvorby zisku či pokusům vyvolávat v lidech strach ze svobodného projevu či svobodného sdružování, a znovu a znovu je třeba posilovat autoritu a nezávislost policie a justice, těchto praktických garantů spravedlnosti. Různá bratrstva lidí vždy připravených se obratně obohacovat na úkor ostatních a usilovat přitom o beztrestnost či dokonce politické krytí bohužel stále existují. Nesmíme tomu jen odevzdaně přihlížet!

Our country's democratic development is irrevocable. That said, our work is not over. We must remind ourselves over and over that democracy is not just a certain institutional structure, but also a spirit, a human capacity, a purpose, and an ideal. The structure exists to serve these. In our case this means, among other things, that we must repeatedly build dams against ruthlessness claiming merely to be a search for profit and against attempts to inculcate fear of the freedoms of speech and assembly. Repeatedly, the authority and independence of the police and the judiciary, those practical guarantees of justice, must be strengthened. Unfortunately, there are still associations of people always ready to skillfully enrich themselves at other people's cost and to seek immunity or even political cover. We cannot just passively watch this!

Náš Parlament bude brzy volit nového prezidenta republiky. Věřím, že se jím stane člověk moudrý, otevřený a odpovědný, který bude tvořivým partnerem politické reprezentace vzešlé z nedávných voleb a v němž budou všichni občané dobré vůle spatřovat svého spojence.

The parliament will soon vote for the new president of the Czech Republic. I trust that the new president will be a wise, open-minded, and responsible person, a creative partner to the political representation arising from the recent elections, one in whom all law-abiding citizens will see their ally.

Volba jednoho činitele státu, jakkoli se shodou okolností dnes stává velmi důležitou, není ale tím nejdůležitějším, co je před námi. Bez podpory občanů ani sebelepší prezident toho moc nezmůže. Přesně to jsem ostatně říkal před třinácti lety ve svém prvním novoročním projevu a dnes - kdy k vám mluvím na Nový rok naposledy - mi nezbývá, než to opakovat.

The election of one of the state's representatives, however important it may be at the moment due to its context, is not the most important thing before us. Not even the best president can do much without support from citizens. I said exactly that thirteen years ago in my first New Year's address and today--as I speak to you on New Year's Day for the last time--I cannot help but repeat it.

Vážení spoluobčané,

milí přátelé,

kéž by tato země byla už natrvalo a stále zřetelněji hezkým a slušným domovem nás všech, kéž bychom na ni mohli být stále hrdější!

May this country finally, permanently, and more and more distinctly be a fine and respectable home for all of us; may we be more and more proud of it!

Přeji vám všechno dobré v roce 2003 i v celém vašem budoucím životě!

I wish you success in 2003 and in your entire life!

Czech > English Translation

Melvyn Clarke

http://old.hrad.cz/president/Havel/speeches/index_uk.html

 Milí spoluobčané,

zásadní proměna poměrů v naší zemi mne vynesla koncem roku 1989 až sem, na Pražský hrad. Stalo se to tak náhle, že jsem vlastně ani neměl čas se pořádně zamyslet nad tím, zda na takový úkol stačím. Byl jsem tehdy upřímně přesvědčen, že ho přijímám jen na několik měsíců, do prvních svobodných voleb.

My dear¹ fellow citizens,

In late 1989, the profound transformation that took place in this country brought me here to Prague Castle. It all happened so suddenly that I did not even have time to properly consider whether or not I was up to the task, and I was sincerely of the opinion that I would just take it on for a few months until the first free elections.

Jak patrno, všechno dopadlo jinak: jsem tu, nepočítám-li krátkou přestávku v druhé půli roku 1992, už více než třináct let.

Clearly, things turned out quite differently: I have now been here for more than thirteen years, if we discount the short break in the latter half of 1992.

Byl jsem po tu dobu svědkem a přímým účastníkem mnoha převratných dějů, jak v naší zemi, tak v celé Evropě a v celém světě. Považuji to za velký dar osudu, za který mu nikdy nepřestanu být vděčen.

During this time I have been witness and party to many epochal events at home, in Europe and in the world at large. I consider this to be a great gift that fate² has bestowed on me, for which I shall never cease to be thankful.

Zrušit všechno jemné předivo občanských institucí a vztahů, které vznikaly po dlouhá desítiletí, všechno zestátnit a podřídit život celé země jednomu politickému centru, je jednoduché. Ale skládat po desítiletích bezčasí všechno znovu k sobě, je nesmírně náročné a trvá to dlouho. Podobně, jako by restaurace starožitného kusu nábytku trvala určitě mnohem déle, než jeho rozkopnutí.

It is easy to destroy the fine web of civic³ institutions and relations that developed over the long decades, to place everything under state control and to subject the life of the entire country to a single political entity⁴. But it has been extremely challenging and time-consuming to put everything together again after those decades when time stood still⁵, just as it would certainly take a lot longer to restore a piece of antique furniture than it would to kick it to pieces.

Trpělivost, s níž se naše společnost vyrovnávala se všemi nároky této dramatické doby, nároky, jejichž rozsah asi málokdo z nás dokázal ve vzrušených revolučních dnech předvídat, zasluhuje velký obdiv.

One has to greatly admire⁶ the patience with which our society has come to terms with all the challenges of these dramatic times, the extent of which few of us could have anticipated in those heady, revolutionary days.

Dobré i chybné kroky, které jsem ve své funkci za tu dlouhou dobu udělal, nechť posoudí jiní, posuďte je vy, jistě se nad nimi zamyslí někdy i historikové. Tím samozřejmě neříkám, že se časem nepokusím i já vydat o svém působení nějaké svědectví. Možná jsem ho veřejnosti dokonce do jisté míry dlužen. Ale chce to čas, rozmysl, zdraví a soustředění. Doufám, že to vše mi bude ještě dopřáno.

Let others judge the soundness or error of the measures that I have taken during my long period in office; you judge them too, and the historians will also surely consider⁷ them at some time. Of course, I do not mean that I myself will not attempt to publish an account of my work in due course. Perhaps to a certain extent I even owe this to the public. But it needs time, reflection, health and composure. I hope all this will yet be granted to me.

Dnes bych rád ze srdce poděkoval vám všem, kteří jste mi důvěřovali, sympatizovali se mnou nebo mne tak či onak podporovali. Bez vaší chápavé náklonnosti bych býval nemohl svou funkci zastávat snad ani pár vteřin. Vaší podpory si vážím o to víc, že jsem se ji nesnažil získat za každou cenu. Mnohdy jsem dokonce zastával zřetelně menšinové stanovisko a vydobyl si tím spíš odpor než uznání. Někdy jsem v takových případech možná chyboval. Rád bych vás ale ujistil o jediném: vždycky jsem se snažil řídit diktátem té instance, na niž jsem skládal svůj slib: totiž diktátem svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Today I would like to thank from my heart all those of you who have trusted me, sympathized with me or in any way supported me. Without your understanding and goodwill⁸ I would not have been able to stay in office for even a few moments. I appreciate your support all the more for the fact that I did not try at all costs to obtain it. I frequently even took what was clearly a minority position and so reaped more opposition than recognition. Sometimes I may have been mistaken in this but I would like to assure you of one thing: I have always tried to abide by the dictates of the authority under which I took my oath of office: the dictates of the best of my awareness and conscience.

Všem, které jsem tak či onak zklamal, kteří nesouhlasili s mými činy, nebo kterým jsem byl prostě jen protivný, se upřímně omlouvám a věřím, že mi odpustí.

To all of you whom I have disappointed in any way, who have not agreed with my actions or who have simply found me hateful⁹, I sincerely apologize and trust that you will forgive me.

Dosud se nepodařilo Parlamentu České republiky zvolit mého nástupce. Je to mrzuté, ale není to žádná katastrofa. Prezidentské pravomoce dočasně přecházejí do rukou předsedy vlády a předsedy Poslanecké sněmovny, tedy dvou odpovědných lidí. Věřím, že se prezidenta podaří dříve či později zvolit. Bude stát v čele státu v době snad méně vzrušené, než v jaké jsem byl svou funkcí pověřen já, ale nikoli nezajímavé. Spíš naopak: teprve doba, která nyní nadchází, reálně ukáže, do jaké míry už jsme plnohodnotnou součástí demokratického světa.

The Parliament of the Czech Republic has not yet managed to elect my successor. This is tiresome but it is no great disaster. Presidential powers pass temporarily to the Prime Minister and the Speaker of the Chamber of Deputies, two responsible people. I do believe that a President will be elected sooner or later. He or she will be head of state during times which may be less agitated than when I assumed this office but which will in no way be uninteresting. Quite the reverse, only the time which is now at hand will truly show the extent to which we are a fully-fledged part of the democratic world.

Milí spoluobčané,

když jsem 17. července 1992 odstoupil z funkce československého prezidenta, poděkoval jsem mimo jiné i své ženě Olze za to, že tak dlouho stála ve všem při mně. Olga zemřela, já jsem se znovu oženil a má druhá žena Dagmar musela dostát svému postavení za velmi nepříznivých podmínek. Rád bych proto dnes poděkoval i jí za trpělivost, solidaritu a tvořivé přijetí jejího údělu.

Milí přátelé,

loučím se s vámi jako váš prezident, zůstávám s vámi jako váš spoluobčan!

My dear fellow citizens,

When I stepped down from the office of Czechoslovak President on 17th July, 1992, I thanked my wife, Olga, amongst others, for standing by me through everything. Olga died, I remarried, and my second wife, Dagmar, has had to perform her role under very unfavourable circumstances. Thus I would also like to thank her today for her patience, solidarity and active¹⁰ acceptance of her lot.

My dear friends,

I bid you farewell as your President. I remain with you as your fellow citizen!

Czech Radio Annual Report - extracts

Český rozhlas 1 - Radiožurnál

Program ČRo 1 - Radiožurnálu se i v roce 2002 dále profiloval¹ a posiloval svůj zpravodajsko-publicistický charakter. Před volbami i během voleb² do Poslanecké sněmovny, Senátu i místních zastupitelstev poskytoval ČRo 1 komplexní zpravodajství a publicistiku, důležité pro svobodné utváření názorů a rozhodování. Během ničivých povodní vysílal nepřetržitě operativní zpravodajství ze všech postižených míst a zároveň pomáhal občanům³ v zoufalé životní situaci.

Czech Radio 1 - Radiožurnál

During 2002, the ČRo 1 - Radiožurnál schedule took on an increasingly clear profile¹, bolstering its news reporting and current affairs elements. Before and during the elections² to the Chamber of Deputies, the Senate and local authorities, ČRo 1 provided the comprehensive news reporting and current affairs commentary which are vital for people to freely form their own opinions and arrive at their own decisions. During the devastating floods, it broadcast non-stop news flashes from all the affected areas and at the same time helped members of the public³ caught up in this desperate crisis.

V této době se v největším rozsahu změnilo programové schéma ČRo 1 - Radiožurnálu téměř do podoby all-news rádia. Následně pak v programu některé prvky operativně pozměněného programu zůstaly, aby si ČRo 1 udržel schopnost i v dopoledním čase⁴ poskytovat operativní zpravodajství i mimo zpravodajské relace.

During this period, ČRo 1 - Radiožurnál scheduling changed for the most part into that of all-news radio. Subsequently, several elements in the schedule that were altered for the occasion remained as permanent features, so that ČRo 1 retained its ability to provide news flashes outside standard news reports even in the period leading up to noontime⁴.

Prohlubování zpravodajského charakteru⁵ stanice přineslo další odliv posluchačů, přesto se ČRo 1 - Radiožurnál držel i v roce 2002 na čele žebříčku rozhlasových stanic s podílem na trhu okolo 12 % a počtem posluchačů přesahujícím 950 000.

The greater emphasis on the news-reporting aspect⁵ of the station brought with it a further reduction in the number of listeners. Nevertheless, ČRo 1 - Radiožurnál remained the leading radio station with a market share of around 12% and an audience exceeding 950,000.

ČRo 1 - Radiožurnál také organizoval vysílání ze summitu NATO v Praze. Na rozdíl od řady českých médií ale neupřednostňoval tematiku zajištění bezpečnosti při summitu. Věnoval se především skutečným tématům jednání a rozhodování představitelů členských států aliance. ČRo 1 také jako jediný český sdělovací prostředek⁶ zajišťoval kontinuální autentické zpravodajství⁷ z Afghánistánu.

ČRo 1 - Radiožurnál also provided broadcasts from the NATO Summit in Prague. In contrast to some of the other Czech media, however, it did not give preferential treatment to the issue of security during the Summit. It focused primarily on the actual subjects under debate and the decision-making of the representatives of the Alliance member states. ČRo 1 was also the only Czech mass-media organization⁶ to provide ongoing live reporting⁷ from Afghanistan.

Dopolední⁴ Host do domu putoval každý měsíc po českých a moravských městech, která úspěšně spolupracují v programech Evropské unie (např. Phare).

Every month, the late morning⁴ programme Guest in the House visited Bohemian and Moravian towns which are successfully involved in European Union programmes (e.g. Phare).

Dominantami⁸ hudebního vysílání byly přenosy celé abonentní řady koncertů České filharmonie, uspořádání koncertu z obnovených premiér tří oratorií Jana Dismase Zelenky v Míčovně Pražského hradu (22. 3. 2002) a koncertu Dagmar Peckové s Pražskou komorní filharmonií v sálu České národní banky (18. 12. 2002). Redakce⁹ vážné hudby uskutečnila celkem 63 přímé přenosy, z toho 12 přenosů koncertů SOČRu, dále pořídila 48 koncertních záznamů (2 974 minut). Včetně studiové prvovýroby bylo natočeno celkem 178 titulů. Nové vysílací schéma otevřelo cestu k atraktivnější prezentaci vážné hudby v pořadech Trylek, Matiné, Z jejich ˛ivota, Slovo o hudbě. Jazzová, etnická hudba a worldmusic pak získaly nový prostor v řadách Čajovna, Jazzofon a Jazzový podvečer.

Milestones⁸ in musical broadcasting included the transmissions of the entire season-ticket-holder series of Czech Philharmonia concerts, the arrangement of a concert of revival premieres of three oratorios by Jan Dismas Zelenka in the Ball Court of Prague Castle (22.3.2002) and a concert by Dagmar Pecková with the Prague Chamber Philharmonia in the hall of the Czech National Bank (18.12.2002). The Classical Music Desk⁹ put out a total of 63 direct transmissions, of which 12 were Czech Radio Symphony Orchestra concerts, and it also made another 48 concert recordings (2,974 minutes). A total of 178 titles were recorded including original studio productions. The new broadcasting schedule opened the way to a more attractive presentation of classical music in programmes such as Quaver, Matinée, From their Lives, A Word about Music. Jazz, ethnic music and world music also gained more space in Tea Room, Jazzophone and Early Evening Jazz.

Magazín Je to na vás... je pořad, který se každý den věnoval životu¹⁰ lidí v neziskovém¹¹sektoru, přibližoval jejich aktivity i aktivity občanských sdružení, kterých jsou součástí. Každý všední den je věnován jinému okruhu občanské společnosti¹². Pravidelnou, nicméně samostatnou součástí magazínu jsou¹³ tematizované relace, zaměřené na činnost společensko politických revue, na kritickou reflexi práce českých medií, na publicistické zpracování osudů lidí, kteří se stali oběťmi¹⁴ totalitní zvůle, a v neposlední řadě na srovnávání kulturních kořenů abrahamovských náboženství.

The It's Up to You magazine is a daily programme on the lives¹⁰ of people in the non-profit¹¹ sector. It presents their activities and those of the civic associations to which they belong. Every weekday it turns its attention to a different area of civil society¹². A regular but separate section of the magazine consists of¹³ special-topic reports on the activities of social and political reviews, critical consideration of the work of the Czech media, current-affairs commentary on the fates of the victims¹⁴ of totalitarian despotism, and not least, a comparison of the cultural roots of the Abrahamic religions.

Na jaře mohli posluchači najít v jednom z vydání Mladé fronty Dnes „skládačku"¹⁵ s programem a soutěží o zájezd do Paříže. Dva šťastlivci¹⁶, kteří dobře¹⁷ poslouchali naše vysílání, jeli pak na týdenní výlet do metropole pod Eiffelovou věží¹⁸.

In spring, listeners could find a fold-up supplement¹⁵ in an edition of the Mladá fronta Dnes newspaper with a schedule and a contest to win a trip to Paris. The two lucky winners¹⁶, who listened attentively¹⁷ to our broadcasts, then went off on a week-long trip to the French capital¹⁸.

Český rozhlas Brno

Už potřetí v řadě začínám toto ohlédnutí téměř stejnou větou: Uplynulý rok byl nejúspěšnějším v novodobé historii studia. A zněla by ta věta snad i nabubřele, kdyby nebyla podložena ověřitelnými údaji. Za nejdůležitější pokládám tyto:

Czech Radio Brno

For the third time in succession, I am starting this review with practically the same sentence: The last year was the most successful in the recent history of the studio. This sentence might even sound pompous if it were not supported by demonstrable facts, the most important of which I consider to be the following:

Počet posluchačů našeho regionálního vysílání už třetí rok nepřetržitě stoupá, v loňském roce byl každý výsledek novým poslechovým rekordem jak našeho studia, tak i celého regionálního vysílání Českého rozhlasu - a to navzdory tomu, že naše „teritorium" se vloni zmenšilo o region Vysočina. Současná hodnota včerejšího poslechu - 175 tisíc - nás řadí na první místo regionálních stanic v Českém rozhlase i na celé na jižní Moravě, a odstup od konkurence se stále zvětšuje. Asi nejnázorněji lze posluchačský ohlas a vývoj shrnout takto: od poloviny roku 2000, kdy jsme provedli výrazné změny programového schématu, se počet našich posluchačů zvýšil 2,5 násobně.

The number of listeners to our regional broadcasts has continuously risen for the third year and each result last year was a new listening record both for our studio and for Czech Radio regional broadcasting as a whole - in spite of the fact that last year we lost the Vysočina region from our territory. The current audience rating of 175,000 also puts us in first position among Czech Radio regional stations in Southern Moravia and our lead over the competition continues to increase. Audience response can perhaps most graphically be summarized as follows: since mid-2000 when we made substantial changes to our schedule, the number of our listeners has increased two-and-one-half-fold.

Je proto logické, že¹⁹ v loňském roce jsme neprováděli žádné výrazné změny v programovém schématu; stále jsme však zesilovali základní pilíře²⁰ našeho úspěchu: výraznou „moravskou notu" v hudbě i slově, zábavné a příběhové prvky ve většině vysílání, kontaktnost²¹, emocionální spojení široké posluchačské obce s výraznými moderátorskými osobnostmi, bezprostřední propojení rozsáhlých promo-kampaní s programem, a především pak užitečnost našeho vysílání.

It follows that¹⁹ this year we have not made any substantial changes to our schedule but we have continued to reinforce the pillars²⁰ of our success, i.e. the distinctive "Moravian touch" to our music and words, entertainment and narrative elements in most of our broadcasting, a feeling of personal contact²¹, a sense of emotional attachment between the broad community of listeners and our celebrity presenters, a direct connection between our extensive promotional campaigns and the schedule, and above all, the usefulness of our broadcasting.

(Užitečnost, termín mimo marketingový žargon, začínáme nejen stále více naplňovat, ale už i používat ve vnější komunikaci; podle všech našich zkušeností - osobních i získaných z průzkumů - naše publikum nejen že preferuje „užitečné" věci, užitečné vysílání, užitečné naplněný čas, ale i jeho životní postoje a preference jsou ovlivněny touhou „být užitečný". S vysíláním, jež nese tyto znaky i obsah, se jihomoravské publikum středního věku a hlavně v menších obcích očividně rádo identifikuje.)

(Usefulness, a term from outside marketing jargon, is now being increasingly applied and used in external communications; all our experience, both personal and from research, indicates that our audience does not only express a preference for "useful" items, useful broadcasting and time usefully spent, its attitude to life and preferences are also influenced by the desire to "be useful". The middle-aged, southern Moravian audience, particularly in the villages, evidently identifies with broadcasting that has these characteristics and this content.)

Za ocenění našeho regionálního vysílání pokládáme i fakt, že Cenou programového ředitele Českého rozhlasu za loňský rok byl odměněn (a poctěn) náš šéfredaktor Jaromír Ostrý.

We also consider the fact that our Editor-in-Chief, Jaromír Ostrý, was awarded (and honoured with) the Czech Radio Programming Manager's Prize last year to be a fine appraisal of our regional broadcasting.

Kromě našeho vlastního regionálního vysílání jsme byli také iniciátory nové koncepce společného večerního a nočního vysílání ČRo 2 - Praha a pěti regionálních studií, nazvaného „Českomoravský večer", do něhož přispíváme celou řadou nových pořadů hudebních i slovesných. V návaznosti na tuto změnu jsme rozšířili vlastní vysílání v čase 18.00-20.00 o dva hudebně-zábavné pořady a regionální zpravodajský servis prozatím do 22.00.

Besides our own regional broadcasting, we have also initiated a new concept for joint evening and night-time broadcasting between ČRo 2 - Prague and five regional studios, called "Bohemian-Moravian Evenings", to which we contribute a wide range of new musical and spoken-word programmes. In connection with this change we have broadened our own broadcasting at 18.00-20.00 h. by adding two musical entertainment programmes and a regional news service currently to 22.00 h.

Rozsáhlá spolupráce s celoplošnými stanicemi patří už tradičně k dalším úspěšným oblastem naší činnosti, vždyť v Brně se natáčí více minut pro „celoplošky" než ve všech ostatních deseti regionálních stanicích dohromady. Vloni jsme tak například natočili pět rozhlasových her, z nichž „Sota" Silvestra Lavríka reprezentovala celý Český rozhlas na Prix Europe v Berlíně; mimořádného ohlasu odborné i posluchačské veřejnosti se dočkal Páteční večer Maxe Wittmanna, mapující exilový život a tvorbu Karla Krautgartnera; „Toulky českou minulostí" Josefa Veselého jsou i nadále dlouhodobě nejoblíbenějším seriálem Českého rozhlasu Praha i Českého rozhlasu Brno.

Extensive collaboration with stations nationwide is traditionally another area of success for our activities. After all, more minutes for "nationwiders" are recorded in Brno than at all the other ten regional stations put together. For example, last year we recorded five radio dramas, of which Sota by Silvestr Lavrík represented Czech Radio for the Prix Europe in Berlin; Friday Evening by Max Wittmann, portraying the life in exile and creative work or Karel Krautgartner, enjoyed extraordinary acclaim from the professional public and the audience; Wandering through Czech History by Josef Veselý continues to be a long-term favourite serial on Czech Radio Prague and Czech Radio Brno.

Za největší úspěch loňského roku ovšem pokládáme to, že se nám daří plnit slib posluchačům obsažený v našem klíčovém sloganu: „Český rozhlas Brno - rozhlas jižní Moravy". Naše regionální vysílání - ale i naše pořady na celoplošných stanicích - se totiž těší stále větší oblibě nejen v regionu, kde sídlíme, ale i ve Zlínském regionu. Přesto pokládáme rekonstrukci rozhlasového studia ve Zlíně - a ještě mnohem výraznější zastoupení tohoto regionu ve vysílání - za jeden z našich hlavních úkolů pro rok 2003. Spolu s dalším posilováním programu (především o kulturní a zábavné prvky) by ještě větší lokalizace vysílání do opravdu všech míst jižní Moravy mohla vést k naději, že úvodní věta tohoto ohlédnutí by se mohla stát další dobrou moravskou rozhlasovou tradicí...

However, we consider last year's greatest success to have been the fact that we managed to keep our promise that we made to listeners in our key slogan: "Czech Radio Brno - Radio for Southern Moravia", as our regional broadcasting and programmes on nationwide stations enjoy increasing popularity not only in our own region, but also in the Zlín region. Nevertheless we consider the reconstruction of the radio studio in Zlín - and much more importantly, the representation of this region in broadcasting - to be one of our main tasks for 2003. Together with other programming enhancements (particularly as regards cultural and entertainment elements) the greater localization of broadcasting in all areas of Southern Moravia might give us cause to hope that the introductory sentence of this review might turn out to be another fine Moravian radio tradition...

Czech-English Translation

Melvyn Clarke

MVS jako střet zájmů správce fondů a svobodného přístupu k informacím

The Inter-library Lending Service – a conflict of interest between collection management ¹ and free access to information?

Úloha krajské knihovny jako správce fondů, ochránce fondů a zároveň poskytovatele knihovnických a informačních služeb je na první pohled jasná, logická a na sebe vzájemně navazující. Na druhý pohled a při vymezení obou pojmů se tak již nezdá. Na úvod proto uvádím specifikace obou zmíněných činností v intencích zákona:

The roles ² of regional libraries as collection managers and protectors on the one hand ³ , and providers of library and information services on the other, are at first sight clear, logical and complementary. Upon further investigation, however, when these two concepts are set out in detail, this no longer appears to be the case. So to begin with, I would like to provide a legal definition of both of these activities:

1. Krajská knihovna jako správce fondů podle zákona č. 257/2001 Sb., trvale uchovává konzervační a historický fond, přičemž historický fond tvoří knihovní dokumenty vzniklé do r. 1860 nebo mající jinou historickou, či kulturní hodnotu a konzervační fond tvoří knihovní dokumenty, které knihovna získala jako příjemce povinného výtisku.

1. A regional library as a collection manager under Act No. 257/2001 Coll., permanently holds conservation and historical collections ⁴ , the latter ⁵ comprising library documents from before 1860 or those with some other historical or cultural value and the former comprising library documents which the library has acquired as a legal deposit copy recipient.

2. Knihovna jako poskytovatel knihovnických a informačních služeb. Podle zákona krajská knihovna mimo jiné a pro účely mého příspěvku je zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby přímo nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny.

2. A library as a provider of library and information services. A regional library under the Act is, amongst other things and for the purposes of my paper, a facility providing public library and information services in a manner which guarantees equal access to all directly or by means of inter-library services from the library collection of another library.

V důsledku rychlého rozvoje informačních technologií, ale i financování knihoven se podstatně mění informační prostředí, tj. informační zdroje a jejich tvůrci, poskytovatelé a zprostředkovatelé informací, komunikační prostředí a uživatelé. Knihovny nadále shromažďují a ukládají dokumenty na klasických médiích, ale i na nových nosičích informací. Spolupráce knihoven je žádoucí i v oblasti meziknihovních služeb, aby výsledkem jejich snažení bylo již předtím zmíněné relevantní uspokojení potřeb uživatele. Nejen vytváření elektronických katalogů přístupných na Internetu a podobných integračních projektů, ale i spolupráce v konečné fázi - poskytnutí primárního dokumentu. Ať už knihovny procházejí jakýmikoli změnami, formují se a přetvářejí v jakékoli moderní útvary - ať už o nich hovoříme jako o hybridních knihovnách, digitálních knihovnách, virtuálních knihovnách, informačních centrech, informačních systémech - nosnou činností krajských knihoven je a zřejmě i zůstane půjčování primárních dokumentů. Funkce knihovny jako majitele dokumentového fondu a s tím souvisejících aktivit neztratila na významu.

As a result of rapid developments in information technology and library funding, a substantial change is under way in the information environment, i.e. as regards information resources and their creators, information providers and mediators, means of communication and users. Libraries continue to collect and store documents on classic media and now also on new information media. Collaboration between libraries via inter-library services is also desirable so that their endeavours might result in the aforementioned appropriate satisfaction of user requirements, and not only the creation of online electronic catalogues and similar integration projects, but also collaboration in the final stage – primary document provision. Whatever changes libraries may be going through, transforming and retransforming into their various modern forms, whether we speak of them as hybrid libraries, digital libraries, virtual libraries, information centres, information systems and so forth, the primary activity of regional libraries is, and evidently will remain, the lending of primary documents. The function of a library as the owner of document collections, with all the activities which this involves, has not lost any of its significance.

Nadále se budu zabývat meziknihovními výpůjčními službami. Rovný přístup ke knihovnickým a informačním službám však nemusí a nemůže být chápán ve smyslu naprosto identického zprostředkování dokumentu, nýbrž ve smyslu relevantního uspokojení požadavku, cíle.

I shall now deal with inter-library lending services. An equitable approach to library and information services need not and cannot be understood in terms of totally uniform procurement of documents in all cases, but more in terms of appropriate satisfaction of demand as the objective.

Díky využití moderních prostředků má uživatel možnost prohledávat katalogy knihoven a zjistit si lokaci žádaného dokumentu. Pokud si chce dokumet půjčit, má v zásadě dvě možnosti: využít meziknihovních služeb nebo využít přímé výpůjční služby. Mezi oběma způsoby je velice tenká hranice.

Thanks to modern technology, users now have the opportunity to search library catalogues and locate required documents. If they wish to borrow a document, they basically have two options: to make use of either inter-library services or direct lending services and the distinction between the two is very vague.

Začnu od uživatele, protože podmínky registrace v té které knihovně ovlivňují možnost, ale i způsob získání dokumentu velmi výrazně. Rozsah půjčení dokumentů meziknihovní službou se většinou liší od rozsahu přímého půjčení v té které knihovně (např. v typu dokumentu....). Podmínky přijetí za uživatele jsou v knihovnách různé. V některých knihovních řádech je stanoveno - zobecňuji, že uživatelem knihovny se může stát každý občan ČR, zpravidla nad 15 let, způsobilý k právním úkonům a cizí státní příslušník či osoba bez státní příslušnosti s povolením k trvalému pobytu v ČR za stejných podmínek jako občan ČR. Registrovaným uživatelem knihovny se může stát občan, který má bydliště, pracoviště nebo navštěvuje školu v příslušném kraji či v sídle knihovny.

I shall start out from the user's standpoint, as the registration conditions at any particular library have a very significant effect on the ways and means of acquiring documents. The scope of inter-library service document lending varies from that of direct lending at any particular library (e.g. as regards the type of document) and the acceptance conditions for users vary from library to library. Generally speaking, library regulations state that any citizen of the Czech Republic, normally over the age of fifteen and competent to perform legal acts, can become a library user as can any foreign national or stateless person with permanent residence in the Czech Republic under the same conditions as those obtaining for citizens of the Czech Republic. Any citizen may become a registered library user if s/he has a place of residence or workplace or attends an educational establishment in the appropriate region or at the location of the library.

Samozřejmě, že pouze registrovaný uživatel má právo absenčního půjčování dokumentů. Většina krajských knihoven však toto omezení nemá a registrovaným uživatelem se může stát každý občan ČR, z hlediska ochrany fondu toto územní omezení ve velkých městech zřejmě nemá valného významu. V zásadě se tedy dá říci, že pokud je občan ochoten překonat bariéru vzdálenosti, má v drtivé většině možnost se v krajské knihovně zaregistrovat. "Krajský" uživatel se jistě nebude chovat disciplinovaněji než uživatel z jiného místa republiky. Na druhé straně zúžení uživatelské základny tímto územním principem zajistí přece jen lepší ochranu fondu, ale předpokládá poskytování meziknihovních služeb v plném rozsahu jako služeb absenčních?

Of course, only a registered user has the right to borrow documents and take them off the premises ⁶ . Most regional libraries, however, do not have this restriction and any citizen of the Czech Republic can become a registered user, so from the standpoint of protecting the collection, this territorial restriction is clearly not of great importance in the major towns and cities. Basically, it can be said that if a member of the public ⁷ is willing to overcome the distance barrier, in the great majority of cases s/he has the opportunity to register at a regional library. A "regional" user will certainly not behave in a more disciplined manner than a user from elsewhere in the Czech Republic ⁸ . On the other hand, narrowing the user base on this territorial principle will, after all, ensure better protection of collections, but does it presuppose the provision of inter-library services to the full extent as loan services?

Výjimky způsobené různými přístupy k registraci lze řešit různě, např. kaucemi nebo poskytnutím prezenční výpůjčky, která je ve všech knihovnách možná i bez získání řádného členství.

The exceptions brought about by the various registration procedures can be dealt with in various ways, e.g. with deposits or in-house use, which is possible at all libraries without the need for membership.

Je na rozhodnutí každé knihovny, jakým způsobem bude konkrétně plnit funkci správce fondu a poskytovatele dokumentů. Pokud občanovi ČR není dovoleno stát se uživatelem knihovny nebo je omezen místem bydliště apod. a nemůže využívat knihovnické a informační služby přímo, měl by mít možnost získat požadované dokumenty, informace, meziknihovní službou. Tyto dvě linie by na sebe měly zřejmě navazovat, aby nedošlo skutečně k omezování přístupu občanů k informacím. Meziknihovní služba poskytuje půjčující knihovně možnost kvalitnější ochrany fondu oproti bezprostřednímu půjčení dokumentu. Tu zkušenost, že ztráty v oblasti meziknihovních služeb jsou minimální, máme zřejmě všichni.

It is for each library to decide on the way in which it performs the functions of collection manager and document provider in practice. Where citizens of the Czech Republic are not permitted to become library users or are restricted by their place of residence and so forth and they cannot use library and information services directly, they should at least have the opportunity to obtain the documents, information and inter-library services which they require. These two approaches should clearly follow on from each other so as to prevent any restriction on public access to information. Inter-library services give lending libraries the opportunity to provide better quality protection of collections in comparision with direct document lending. It is evidently a common experience that losses from inter-library services are minimal.

Knihovna má povinnost, pokud dokument není v jejím fondu, požádat jinou knihovnu o zprostředkování tohoto knihovního dokumentu. Dožádaná knihovna je povinna žádající knihovně knihovní dokument (dle litery zákona to je každý informační pramen evidovaný jako samostatná jednotka knihovního fondu knihovny) ze svého knihovního fondu zapůjčit nebo poskytnout kopii, popřípadě informaci o lokaci požadovaného dokumentu. Přesto však uvedené nelze dodržovat ad absurdum - je třeba stanovit jisté hranice pro funkční naplnění uvedených práv a povinností knihoven.

If a required library document is not in its collection, a library has an obligation to request another library to supply it. The requested library is obliged to loan the requesting library the library document (under the letter of the law this is any information source recorded as an independent unit in a library collection) from its library collection or to provide a copy or information concerning its location. However, this procedure cannot be followed ad absurdum and certain boundaries need to be laid down so that these library rights and obligations may be effectively exercised and fulfilled.

Zákonem č. 157/2000 Sb., přešly na jednotlivé kraje bývalé státní vědecké knihovny a změnily se v krajské knihovny. Byly výrazně posíleny regionální funkce krajských knihoven. Kraj, a potažmo tedy i krajská knihovna, má dle zákona pečovat o potřeby svých občanů.

Under Act No. 157/2000 Coll., the former State Research Libraries have been transformed into regional libraries and transferred to the individual regions, while the regional functions of regional libraries have been substantially strengthened. The law now states that the region, and thus ⁹ the regional library, is to look after the needs of its local population.

A jaké faktory brát v úvahu při rozhodování, zda dokument poskytnout jiné knihovně pro jejího uživatele? A jakou hraje roli, zda knihovna patří do příslušného kraje? V následující části příspěvku vycházím z jednoduchého průzkumu, který byl realizován formou dotazníku v krajských knihovnách. Kromě dvou odpověděly všechny, včetně nově vzniklých. Domnívám se, že to jsou tyto faktory:

Which factors are to be considered when deciding on whether or not a document is to be supplied to another library for one of its users? And what role is played by the fact that a library belongs to a particular region? The following section of this paper is based on simple research that was performed using ¹⁰ a questionnaire at regional libraries. All but two responded, including the newly established ones. We believe that the following factors are primarily involved:

Pro účely absenčního půjčování dokumentů je však třeba stanovit jinou časovou hranici, než je daná zákonem. Těžko si představit absenční půjčování dokumentů vydaných koncem předminulého století. V naší knihovně máme stanoven jako hranici rok 1945, v jiných knihovnách je to např. r. 1918, 100 let od roku vydání.

For the purposes of document loans, it is necessary to set a different time-limit to the one given in the Act. Loans of documents published at the end of the 19^th century are difficult to contemplate. At our library, the earliest date is set at 1945. At other libraries it is 1918 or 100 years from the date of publication.

Všechny knihovny půjčují odbornou literaturu, populárně naučnou literaturu, beletrii pro dospělé i děti, skripta, hudebniny. V převážné většině půjčují mapy. Naopak zvukové a audiovizuální dokumenty většinou ne, případně je půjčení omezeno na jazykové kurzy nebo zajišťují služby pro nevidomé občany. Normy ve většině případů nejsou meziknihovní službou půjčovány, event. mají zkrácenou výpůjční dobu. Seriály jsou zvláštním typem dokumentu vzhledem k jejich poskytování meziknihovní službou. Seriály domácí provenience většinou půjčovány nejsou, pokud ano, tak s výjimkou běžných ročníků, kde je přístupnost zajištěna kopírovací službou. Existují různé výjimky či individuální přístup ke konkrétní knihovně a důvodu půjčení. Seriály zahraniční provenience jsou povětšinou poskytovány, běžný ročník formou cirkulační služby.

All libraries loan specialist literature, popular non-fiction ¹¹ , fiction for adults and children, lecture notes and sheet-music, and the great majority also loan maps. However, audio and audiovisual documents are for the most part not loaned out, or loans are restricted to language courses and services provided for the visually handicapped. In most cases, standards are not loaned through the inter-library lending service or they have a shortened loan period. Serial items are a special type of document due to their provision by the inter-library service. Serial items of domestic origin are not loaned out for the most part, and if they are, then it is with the exception of ordinary annual volumes, where access is provided by the copying service. There are various exceptions or individual approaches for specific libraries and purposes of loan. Serial items of foreign origin are normally supplied, using the circulation service for ordinary annual volumes.

Zobecníme-li předchozí, pak lze konstatovat, že v případě seriálů je preferována meziknihovní reprografická služba. O elektronickém zprostředkování kopie dokumentu se dotázané knihovny nezmiňovaly. I když zřejmě právě v této oblasti jsou velké možnosti pro kvalitativně vyšší úroveň meziknihovních služeb, poskytovaných a dostupných v prostředí internetu.

To generalize on the previous statements, it can be said that in the case of serial items, the inter-library reprographic service is preferred. The library respondents did not mention electronic document delivery, even though it is clearly in this area that there are the great opportunities for a higher qualitative standard of inter-library services provided and available over the internet.

Způsob získání dokumentu nehraje při poskytování meziknihovních služeb roli. Konzervační fond (tj. fond tvořený povinnými výtisky) v zákoně dále vymezen není. Obecně řečeno konzervace je udržování, uchovávání, způsob ochrany a zároveň i prevence proti škodlivým účinkům prostředí.

The way a document is acquired does not play a special role in the provision of inter-library services. A conservation collection (i.e. a collection made up of legal deposit copies) has not yet been defined under the law. Generally speaking, conservation means maintenance, preservation, a procedure for providing protection, and safeguards against the harmful effects of the environment.

Do tohoto bodu lze zařadit regionální fond, příruční knihovny, vzácné dokumenty. Regionální fond je půjčován zpravidla v případě, že knihovna má konkrétní titul ve více exemplářích. Velkou roli při půjčení určitého regionálního dokumentu hraje konkrétní posouzení požadavku.Všechny krajské knihovny získávají regionální povinný výtisk - jsou krajskými centry meziknihovních služeb.

This category might include regional collections, reference libraries and rare documents. A regional collection makes loans as a rule in cases where the library has a specific title in multiple copies. When a particular regional document is loaned out, a large role is played by an individual assessment of each request. All regional libraries receive regional legal deposit copies. They are the regional centres for inter-library services.

V rámci regionálních funkcí má krajská knihovna napomáhat rozvoji základních knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb. Co se týče kategorizace uživatelů - knihoven - v rámci meziknihovních služeb se zatím objevuje jen v náznacích, a to zejména v poplatcích. Knihovnám v rámci kraje jsou v ojedinělých případech poskytovány služby zdarma. Rozdíly v rozsahu půjčování se neobjevují, zřejmě pouze naše knihovna zaujala ke knihovnám ve Středočeském kraji rozdílný přístup, ve smyslu téměř absolutního zrovnoprávnění absenčních služeb poskytovaných registrovaným uživatelům a registrovaným uživatelům knihoven Středočeského kraje. Projekt je zatím ve zkušebním stadiu. Předpokládám, že jsou i v jiných knihovnách vedeny na toto téma diskuze. Vzhledem k financování knihoven z krajských úřadů (teprve od letošního roku) se možná situace bude teprve vyvíjet a zcela nepochybně budou hrát roli konkrétní podmínky.

As part of their regional functions, regional libraries are to assist the development of 'basic' ¹² libraries and their public library and information services. As for categorizations of users and libraries, within the framework of inter-library services these have hitherto only appeared indirectly in references, particularly as regards fees. Libraries are provided with services for free in individual cases within a particular region. Differences in the extent of lending do not appear. Apparently only our library has adopted a different approach to libraries in the Central Bohemian Region, in the sense of almost absolutely equal rights in loan services provided to our own registered users and registered users of libraries in the Central Bohemian Region. This project is currently in its trial stage and I presume that discussions on this subject are now under way at other libraries. As libraries are now funded from regional authorities (since last year) the situation may only now change and conditions on the ground will doubtless play a role.

Ještě pár poznámek k placení za meziknihovní výpůjční služby. Krajská knihovna je financována z krajských peněz. Tudíž se dá říci, že v podstatě každý obyvatel kraje má mít stejnou možnost svoji krajskou knihovnu využívat. Je omezen přirozeně místem svého bydliště, vzdáleností od místa sídla knihovny. Proto by měl mít možnost meziknihovní službou získat takové spektrum dokumentů jako uživatel bydlící v místě sídla krajské knihovny, ovšem s přihlédnutím k potřebám všech uživatelů. V tom případě není zřejmě ani vhodné vybírat za poštovné či vybírat jakékoli jiné poplatky než od řádně zaregistrovaného uživatele. Uživatel v místě sídla krajské knihovny má zcela jistě menší potřebu využívat meziknihovní službu. Z názorů mých kolegyň vyplývá, že preferují více otevřený a půjčovací přístup v oblasti meziknihovních služeb, než ochranitelský. Zdůraňují, že nejsou problémy, týkající se ztrát, poškození nebo nedobytnosti výpůjček prostřednictvím této služby. Stejně tak se shodnou na tom, že vybírání peněz za poštovné znamená neúměrnou evidenci a pracnost ve srovnání s vynaloženými náklady.

Another couple of comments on payment for inter-library loan services: Regional libraries are funded from regional money, so it can be said that basically all the inhabitants of the region have the same opportunity to use their regional library. They are naturally restricted by their place of residence and the distance from the place where the library is located. Thus they should have the opportunity to acquire the same range of documents through inter-library services as users living at the place where the regional library is located, while naturally, the requirements of all users are to be taken into account. In this case, it is clearly not even appropriate to collect postal charges or any other fees apart from those collected from ordinary registered users. Users at the place where the regional library is located quite clearly have less need to utilize inter-library services. The viewpoints of my colleagues indicate that they prefer a more open and pro-lending approach than a protective one when it comes to inter-library services. They stress that there are no problems involving losses, damage or uncollectibility of loans through these services. Likewise they agree that collecting money for postal charges means an amount of work and record-keeping that is out of proportion to the costs involved.

A zcela na závěr - knihovny to jsou služby obyvatelům a služby by měly být vstřícné a rychlé. Uživatel potřebuje mít nejen dobře zpracovaný fond, kvalitní vyhledávací prostředky, ale i možnost si dokument půjčit.

And in conclusion, libraries are public services and these services ought to be rapid and readily available. Users need to have not only a well-organized library collection and high-standard search facilities, but also the opportunity to borrow documents.