One of the differences I find between Czech and English in the lexical sphere is that of the greater or lesser degree of specificity used in referring to certain objects, i.e. the use of hyponyms and hyperonyms.
Consider, in your typical French thriller, when a robber enters a bank, bystanders shout, "Attention, il a un revolver". Now it would stand out a mile if you translated with the same degree of specificity. Of course, English has a word for revolver, but the more general word "gun" would be more appropriate. In Czech, we would be even less specific and shout "Pozor, má zbráň", or "je ozbrojen".
Likewise, if I need something to write with, in Czech my first reaction would be "máš propísku?". English can certainly give an exact rendering - "ball-point pen" or "biro", but I would suggest that in most cases we would use the more general category of "pen".
Other examples that come to mind are "automat", used for any device from a cash dispenser to a fruit machine, perhaps "prášek" where Anglophones would perhaps often use the brand-name of the medication (maybe this goes for a lot of other consumer goods too), "curtains", where a Czech would differentiate "závěsy" and "záclony", "sign" which covers everything from "známka", "znak" and "znamení" to "stopa" and "odznak", and then there is the classic case of mushrooms and toadstools. Any Czech would take one look at your average indeterminate fungoid growth and tell you exactly what variety of boletus it is.
In her excellent work K teorii i praxi překladu [Univerzita Palackého v Olomouci, 2000], Dagmar Knittlová points out that the most frequently occurring English words sometimes need a more specific Czech word, e.g. made of planks - stlučený z prken:
"Vcelku lze konstatovat, že české protějšky anglických nejfrekventovanějších slovesných skupin jsou sémanticky bohatší, specifičtější."
Similar points which she raises:
"Přídavná jména obsahují někdy navíc v českém protějšku jemnější specifikaci, např. barevný odstín - red, rudý; brown, ořechový; yellow, zažloutlý (rozhodující je kolokace, často je však volba zcela subjektivní). V některých případech je v českém protějšku anglického adjektiva zahrnut výsledek předchozího děje, např. limp, zemdlený; puffy, napuchlý; dirty, zastříkaný."
"Substituce hyperonymem je ve vztahu angličtiny směrem k češtině méně častá. Nejčastěji abstrahuje český protějšek od specifického typu pojmenovaného objektu, není-li specifičnost příslušného druhu v češtině známá, např. chestnut, kaštan; rangeland grass, pastviny."
"Za zvláštní případ specifikace je možno považovat konkretizací. Přidaná je složka, která je nositelem konkrétnosti, např. property - pozemek (specifický druh majetku konkretizovaný jako vlastněná půda), equipment - přístroje."
